Je bobkovišeň na živý plot opravdu nebezpečná pro děti a zvířata?

Bobkovišeň lékařská je jedovatá, hlavně její listy a semena, která obsahují látky uvolňující při trávení kyanovodík. Pro živý plot je přesto oblíbená, protože je stálezelená, hustá a dobře snáší řez. Na zahradě s malými dětmi nebo zvířaty, které okusují keře, ale vyžaduje opatrnost a rozumné umístění.

Proč je bobkovišeň jedovatá?

Listy, kůra a semena obsahují kyanogenní glykosidy. Při rozžvýkání nebo strávení se z nich uvolňuje kyanovodík, který je pro lidi i zvířata toxický. Rozdrcené listy proto voní po hořkých mandlích.

Dužnina zralých tmavých plodů je méně jedovatá, semena uvnitř ale zůstávají nebezpečná. Plody proto nesbírejte a neochutnávejte, i když se v některých zemích tradičně zpracovávají. Bez přesných znalostí je riziko zbytečné.

Je nebezpečná pro malé děti?

Riziko existuje hlavně u batolat, která ochutnávají vše, co najdou. Tmavé plody na keři mohou lákat. Vážná otrava vyžaduje obvykle požití většího množství rozžvýkaných listů nebo semen, ale u malého dítěte je hranice nižší a reakci nelze předem odhadnout.

Pokud máte malé děti, vysvětlete jim, že z keře se nic nejí, a hlídejte je v době zrání plodů. Plody můžete také odstraňovat, buď střihem po odkvětu, nebo jejich sběrem. Při podezření na požití volejte Toxikologické informační středisko nebo záchrannou službu a nečekejte na příznaky.

A pro psy, kočky nebo koně?

Bobkovišeň je toxická i pro zvířata. Psi a kočky ji obvykle nevyhledávají, mladý pes ale může okusovat větvičky z nudy. Mnohem citlivější jsou koně, kozy, ovce nebo králíci. Bobkovišeň proto nesázejte k ohradám a výběhům a odstřižené větve nedávejte do krmení ani na hnůj, který se bude používat v blízkosti zvířat.

Pokud máte podezření, že zvíře okusovalo bobkovišeň, kontaktujte veterináře.

Proč se přesto tolik hodí na živý plot?

Bobkovišeň má velké lesklé tmavozelené listy, které drží i v zimě. Roste poměrně rychle a vytvoří hustou zelenou stěnu, která chrání před pohledy i větrem. Dobře snáší řez a obrůstá i ze starého dřeva, takže plot lze udržovat v požadované výšce.

Daří se jí na slunci i v polostínu a snáší i stín pod vzrostlými stromy. Je odolná vůči znečištění ovzduší, proto je oblíbená i ve městech.

Existuje řada odrůd s různým vzrůstem a tvarem listů. Některé zůstávají nízké a hodí se do menších plotů nebo jako podrost, jiné dorůstají několika metrů a tvoří vysokou clonu. Při výběru se řiďte tím, jakou výšku plotu chcete udržovat, a počítejte s tím, že bujně rostoucí odrůda bude potřebovat častější řez.

V tuhých zimách může bobkovišeň namrzat, zvlášť na větrných a slunných místech. Poškozené části se ale obvykle na jaře obnoví.

Jak bobkovišeň vysadit a pěstovat?

Nejvhodnější doba výsadby je jaro nebo začátek podzimu. Sazenice umístěte do vzdálenosti podle velikosti a odrůdy, obvykle se doporučuje několik rostlin na metr. Půdu obohaťte kompostem a po výsadbě důkladně zalévejte.

Bobkovišeň nemá ráda zamokřenou půdu ani dlouhé sucho. V prvních letech zalévejte v obdobích bez deště, zvlášť v zimě za slunečných mrazivých dní, kdy stálezelené listy odpařují vodu a kořeny ji ze zmrzlé půdy nedostanou.

Jak a kdy ji stříhat?

Hlavní řez dělejte po odkvětu na konci jara, případně druhý lehčí řez v létě. Pokud chcete omezit tvorbu plodů, stříhejte hned po odkvětu.

Velké listy se při stříhání nůžkami na živé ploty rozstříhají a jejich okraje hnědnou. U menších plotů je proto lepší stříhat ručními nůžkami jednotlivé výhony. Při práci používejte rukavice a odstřižené větve nespalujte, kouř může dráždit. Odvezte je do kompostárny nebo bioodpadu, pokud to místní pravidla dovolují.

Jaké jsou bezpečnější alternativy?

Pokud je riziko pro děti nebo zvířata příliš velké, zvažte jiné stálezelené nebo husté keře. Habr nebo buk tvoří hustý plot, listy si přes zimu drží uschlé a nejsou jedovaté. Ptačí zob je nenáročný, jeho bobule ale také nejsou jedlé. Tis je sice krásný, ale ještě jedovatější než bobkovišeň.

Před výsadbou jakékoli dřeviny si proto ověřte, zda není jedovatá, a vyberte rostlinu podle toho, kdo se na zahradě pohybuje.

Zdroje

• Toxikologické informační středisko, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
• Český svaz zahrádkářů
• Botanický ústav AV ČR