Dá se v Česku postavit podzemní dům? Ano, ale začíná se u geologa

Zemní nebo podzemní dům, zasypaný hlínou ze tří stran nebo celý pod zeleným pahorkem, se v Česku postavit dá a stavební úřad ho posuzuje jako jakoukoli jinou stavbu. Prvním krokem ale není architekt, nýbrž průzkum, kudy na pozemku teče voda. Vlhkost je pro takový dům hlavní riziko a od ní se odvíjí všechno ostatní. Postup níže ukazuje, v jakém pořadí věci řešit.

1. Najděte pozemek se svahem

Nejjednodušší je dům zapuštěný do jižního svahu. Otevřená strana s okny míří ke slunci, zbylé strany a střecha jsou pod zeminou. Na rovině se dá také stavět, ale buď musíte dům celý zasypat a řešit světlo střechou a atrii, nebo kolem něj navršit val, což znamená velké přesuny zeminy.

Svah k severu je pro bydlení nevhodný. Dům by neměl kudy brát světlo ani teplo.

2. Objednejte inženýrskogeologický a hydrogeologický průzkum

Geolog zjistí, jaké podloží na pozemku je, jak únosné je a hlavně jak vysoko je hladina podzemní vody a jestli kolísá. Jílovité podloží, které vodu drží, nebo pramen ve svahu mohou z projektu udělat velmi drahou záležitost. Tenhle krok se vyplatí udělat ještě před koupí pozemku, pokud to prodávající dovolí.

3. Ověřte územní plán a podmínky obce

Ne každý stavební pozemek dovolí netypický tvar stavby. Územní plán může předepisovat sklon střechy, výšku nebo charakter zástavby. Zelená střecha s nulovým sklonem nemusí do regulativů zapadnout. Zajděte na stavební úřad nebo úřad územního plánování s jednoduchou skicou a zeptejte se dřív, než zaplatíte projekt.

4. Svěřte projekt někomu, kdo už podobné stavby dělal

Zemní dům nese obrovskou váhu. Metr vlhké zeminy na střeše váží řádově tunu a půl až dvě tuny na metr čtvereční, a k tomu sníh. Konstrukce bývá z monolitického železobetonu a statika se nedá odhadnout od oka. Projektant navrhne tloušťku stěn a stropu, drenáž kolem domu a způsob, jak odvést vodu ze střechy pryč od stěn.

Ptejte se ho na realizované stavby, ne jen na vizualizace.

5. Hydroizolace a drenáž jako nejdůležitější část stavby

Izolace pod zemí se po zasypání už neopraví bez odkopání. Používají se pásy nebo fólie ve více vrstvách, chráněné proti poškození kořeny a ostrými kameny. Kolem domu vede drenážní potrubí, které odvádí vodu do vsaku nebo kanalizace. Tepelná izolace se dává zvenku, aby konstrukce zůstala teplá a nevznikala na ní kondenzace.

Na tuhle fázi si vyhraďte technický dozor. Fotky každé vrstvy před zasypáním se později hodí i při reklamaci.

6. Vyřešte větrání a světlo

Zemina drží stabilní teplotu, což je velká výhoda v zimě i v létě. Vzduch uvnitř ale potřebuje pravidelnou výměnu, jinak roste vlhkost. Většina zemních domů má řízené větrání s rekuperací tepla. Denní světlo přivádějí okna na otevřené straně, světlíky ve střeše nebo světlovody do vnitřních místností. Koupelny a technické zázemí patří do zadní části domu, obytné místnosti k oknům.

V místech s vyšším radonovým rizikem je nutné řešit i radon, protože dům je s podložím v kontaktu velkou plochou. Měření a protiradonová opatření jsou součástí běžného stavebního řízení.

7. Zasypte a ozeleňte střechu

Zemina se navrší až po vyzrání betonu a kontrole izolací, po vrstvách a bez těžké techniky přímo na střeše. Na střechu se hodí mělce kořenící trvalky, rozchodníky nebo luční směs. Stromy a keře s hlubokými kořeny tam nepatří, i kdyby se vám líbily.

Počítejte s tím, že první rok se zeleň uchytí a pak se o ni staráte jako o kus zahrady. Posekat louku na střeše je jiná práce než vyčistit okap.

Můj tip: Dřív než se začnou kreslit dispozice, strávila bych na pozemku pár deštivých dní a sledovala, kudy stéká voda a kde se drží louže. Takové pozorování nic nestojí a geologovi i projektantovi dá cenné podklady.

Zdroje

• Česká geologická služba
• Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě
• Státní úřad pro jadernou bezpečnost (radonový program)