Potřebujete fóliovník? Na rajčata ano, na saláty stačí pařeniště

Pařeniště je nízké a slouží hlavně na jaře k urychlení raných výsevů a předpěstování sazenic. Fóliovník je prostor, do kterého vejdete, a vyplatí se tomu, kdo chce celé léto pěstovat teplomilnou zeleninu. Rozhoduje tedy, co chcete sklízet a kolik času na zahradě trávíte.

Pařeniště se hodí, když chcete hlavně předběhnout jaro

V pařeništi se prohřívá malý objem vzduchu a půdy, takže saláty, ředkvičky, kedlubny nebo špenát v něm vzejdou a dorostou o několik týdnů dřív než na volném záhonu. Na jaře v něm také otužíte sazenice před výsadbou ven.

Výhodou je nízká cena, malé nároky na místo a snadná stavba z dřevěného rámu a starého okna nebo polykarbonátu. Pařeniště zvládne i malá zahrada a nijak neruší výhled.

V létě ztrácí smysl. Vysoké rostliny se do něj nevejdou a pod víkem se rychle přehřívá.

Fóliovník, když chcete rajčata a okurky do podzimu

Rajčata, papriky, lilky a okurky potřebují teplo a ochranu před deštěm. Ve fóliovníku méně trpí plísní bramborovou, rostou vyšší a plodí déle. Na podzim prodlouží sezonu o několik týdnů.

Vlastní prostor má i praktické výhody: rozsazujete v něm sazenice, schováte se do něj za deště a přezimujete citlivější rostliny při mírných mrazech.

Kdy se fóliovník nevyplatí

Ve stínu domu nebo vysokých stromů nebude fungovat ani jedno řešení. Rostliny potřebují pro dobrý výnos několik hodin přímého slunce.

Fóliovník také nedává smysl, když na zahradu jezdíte jen o víkendech. V letních dnech se v uzavřeném prostoru teplota rychle vyšplhá vysoko a bez otevírání dveří nebo automatického větrání rostliny spálí. Zalévat je nutné pravidelně, déšť do něj nepronikne.

A na větrném místě, kde nemáte jak fóliovník pevně ukotvit, hrozí poškození první bouřkou.

Rizika, se kterými počítat

Hlavním nepřítelem je přehřátí a vysoká vlhkost. Při nedostatečném větrání se šíří plísně a škůdci jako molice nebo svilušky. Pomůže otevírat dveře za slunečných dnů, mít větrací okno na opačné straně a nezalévat večer na listy.

Fólie vydrží podle kvality několik sezon, pak zkřehne a začne se trhat. Polykarbonát vydrží déle, je ale dražší.

Půda v trvalém fóliovníku se po letech vyčerpá a hromadí se v ní choroby. Prospěje každoroční přidání kompostu a střídání plodin, případně výměna svrchní vrstvy.

Obě řešení vedle sebe

	Pařeniště	Fóliovník
Hlavní období	Březen až květen	Duben až říjen
Vhodné plodiny	Saláty, ředkvičky, sazenice	Rajčata, papriky, okurky, lilky
Místo	Pár metrů čtverečních	Větší plocha, pevné kotvení
Péče v létě	Malá, často je prázdné	Denní větrání a zálivka

Mnoho zahrádkářů má nakonec obojí. Pařeniště na jaře vychová sazenice, které pak putují do fóliovníku.

Časté otázky

Jak velký fóliovník je pro rodinu dostačující?

Pro běžnou čtyřčlennou domácnost obvykle stačí zhruba 6 až 10 metrů čtverečních. Vejde se do něj několik rajčat, paprik a okurek. Menší fóliovník se rychleji přehřívá, větší vyžaduje víc zálivky a práce.

Kam fóliovník na zahradě postavit?

Na slunné a chráněné místo, ideálně delší stranou k jihu. Pomůže blízkost zdroje vody a rovný terén. Do přímého průvanu ani pod stromy, kde padají větve a listí, ho nedávejte.

Dá se pařeniště vytápět?

Tradičně se pod půdu dávala vrstva čerstvého koňského hnoje, který se rozkládá a hřeje. Dnes se používají i topné kabely. Pro běžné jarní výsevy však většinou stačí sluneční teplo a večerní zakrytí.

Zdroje

• Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
• Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity v Brně